Nejrůznější zvířata nás provází celým životem - zpestřují nám život, oživují a ničí náš byt, stojí nás spoustu času a peněz a každou dovolenou zaměstnávají na plný úvazek našeho neskonale trpělivého a hodného dědu.

Pojmenovávat sklípkany domácími jmény je naprosto nevědecké a žádný chovatel sklípkanů to nedělá… Ale já nejsem chovatel sklípkanů. Jsem jen bývalý arachnofobik, který byl svou dcerou přinucen žít s jedním sklípkanem. Pak s dvěma. Třetího si koupil sám. Dnes jich je třináct...

Aragog – Brachypelma smithi (jméno dostal po obřím pavoukovi z fiktivního rodu Acromantula z  heptalogie Harry Potter)
 Vzít svou čerstvě dvanáctiletou dceru v den jejích narozenin (9.červen 2007) na burzu terarijních zvířat společně s kamarádkou Snapinou – chovatelkou sklípkanů je, mírně řečeno, nerozvážnost… Zejména, je-li člověk arachnofobik.

Nicméně Martina dostala od Snapiny ve zkumavce cosi tak mrňavého, průhledného a celkově bezvýznamného, že jsem ani neprotestovala (pořád mi ten mikroskopický členovec  připadal přijatelnější než obrovská a mimořádně odporná mnohonožka, která byla druhou variantou narozeninového dárku). Martinin nový miláček, druhosvlek B. smithi,  dostal jméno Aragog, což nebylo vzhledem k obludné velikosti  filmového a knižního Aragoga (pro neznalé – skutečný Aragog je velkej jako osobní auto)  příliš výstižné. Ovšem náš Aragog dělal čest svému jménu a rostl (místo aby slušně chcípl, jak jsem doufala) a brzy se stěhoval ze zkumavky do filmovky, z filmovky do malé krabičky, z malé krabičky do větší krabičky… Dnes obývá terárium a je to dle mého názoru fešák… Pro člověka, který ještě před rokem a půl předváděl učebnicový hysterický záchvat při pohledu na pokoutníka domácího slušnej pokrok…

Aragog	Aragog večeří cvrčka

Dave - Davus fasciatus
Davík je další přírůstek od naší hodné kamarádky Snapiny (říjen 2007). I on přišel coby nepatrný mrňousek ve filmovce. Dnes už měří cca 3 cm, má pěknou kresbu a narozdíl od líného Aragoga je to panikář, takže první pokus o fotografování skončil honbou (naštěstí krátkou a úspěšnou) po koberci. Nakonec jsme ho k pózování přemluvili...

Ribanna – Lasiodora parahybana
Ribannu jsem koupila Martině na burze v Ládví 14.února 2008. Upřímně řečeno, je pěkně hnusná – bejt arachnofobik, tak fakt fujtajbl… Jo a mimochodem, Ribanka úspěšně prokousala díru do plastové krabičky, a tak si vynutila pod stromeček pěkný plastový boxík od Exo terry. 

 Rosemary - Grammostola rosea (úhyn 4.6.2009)
Můj muž, správce počítačové sítě, kdysi neprozřetelně řekl, že by chtěl velkého sklípkana. A tak dostal k narozeninám (13.4.2008) od Martinky Rosemary i se zařízeným teráriem. A protože je Rosemary alias Rozinka moc pohledná dáma, bylo jí do práce na stůl mezi ten bordel fakt škoda… A tak zůstala doma a zdobí nám obývák. Pro úplnost – Rosemary je (nebo alespoň má být) určená samice a pochází ze zverimexu v obchodním domě Mercury. (Navzdory tomu, že se o roseách všude píše, jak jsou odolné, naše Rosemary uhynula 4.června 2009).

"Protože jsi správce sítě, vymyslelo tvoje dítě, že to bude na tvém stole velmi slušet grammostole..."	Nakonec se ovšem Rosemary do práce nestěhovala a sluší jí to u nás v obýváku...

Acana - Acanthoscuria genniculata
Acanu už jsem si koupila sama, na burze v Ládví (14.červen 2008).  Je vzteklá a útočná a s věkem se to horší. Koneckonců u ženskejch je to normální... 

 
Brachypelma vagans 
Pochází  opět z Ládví (13.září 2007),  při koupi rozhodovala cenová dostupnost (prostě nejsem sklípkanář a horentní sumy jsem ochotná investovat pouze do psů).  Je to mírně nasírací potvora, která permanentně překopává substrát v teráriu a jakmile se na ni podíváte, hned se „češe“.

Vagína - jako vždy namíchnutá...

Albína - Brachypelma albopilosa
Albínu jsem koupila spolu s Vagínou – byla stejně levná. Je klidná a pohodová a ještě navíc krásně kudrnatá, což já, coby chovatel pudlů, obzvláštˇocením :-) (Z Albíny se nakonec vyklubal samec - podle sklípkaních pravidel dospěl a chcípnul).

Albína je moje osobní favoritka...

Sabinka - Brachypelma sabulosa
Přírůstek z budějovické entomologické burzy (29.listopad 2008). Slušně žere, slušně roste. Prostě vzorný sklípkan.

 Emilka – Brachypelma emilia 
Koupená spolu se Sabinou. Patří naší  dcerce Ince, která ji každému ochotně předvádí a ne každý je tak úplně nadšen...

Skungy -  Nhandu coloratovillosus
Zakoupen na inzerát, dovezen z Prahy mým hodným manželem a pojmenován dle e-mailové adresy původního majitele... Členem našeho pavoučího společenství od 15.1.2009., uhynul jako dospělý samec v roce 2013.



Eurycanta calcarata
Párek těchto strašilek jsem si koupila ve zverimexu, kde žily v nevyhovujících podmínkách. Byly mi neskonale vděčné  a  odvděčily tím, že obludně vyrostly a manipulace s nimi se stala krajně nepříjemnou, vzhledem k jejich síle a ostnům na končetinách. Dnes už jsou staré, poměrně klidné a zřejmě brzy chcípnou. Obávám se, že nebudu příliš truchlit…
PS: Už se stalo... Ale na strašilky se dožily požehnaného věku.

Eurycanta calcarata - samec

Baculum thaii - pakobylka indická
První tři mrňavé pakobylky dostala Martina od kamarádky Štěpánky, nadále jsme se stali samozásobiteli . V současné době máme poslední čtyři jedince z našeho chovu, a protože mi leze na nervy neustálé shánění ostružin, zřejmě je necháme vymřít „po přeslici“.
PS: Pche - to jsem si myslela... Stačilo párkrát nevyčistit substrát a pakobylek máme opět nepočítaně. Takže stále jako blbec bez ohledu na roční období sháním ostružiny a celá popíchaná jich nosím kytice domů.

 

 

Xantypa - Sphodromantis sp.
Mám slabost pro kudlanky, a to nejen pro jejich vyhraněný přístup k partnerskému soužití :-). Kudlanky jsou hmyz s „obličejem“ – mají „ksicht“ a výraz. Jejich tvář připomíná hlavu mimozemštˇana. Když je vezmete do ruky, prohlíží si vás, natáčí hlavičku ze strany na stranu…

Xantypa, koupená na burze v Ládví byla už naší třetí kudlankou (předtím jsme měli 2x Taumantis sigiana). Vypiplala jsem ji z malinkého prcka do nádherné zelené dˇáblice, která nám občas pochodovala navolno po květinové stěně. Bohužel kudlanky mají narozdíl od sklípkanů krátký život, cca po roce od dospělostního svleku nás dle očekávání opustila.

Snídaně na prstě	No není to nádhera?

 

Extatosoma tiaratum – strašilka australská
Tito chovanci pocházeli rovněž z obchodˇáku Mercury. Byli atraktivní, ale stejně jako všechny strašilky poněkud krátkověcí.

Sungaya inexpectata - strašilka filipínská


I tyto strašilky jsou už minulostí, vyrostly a chcíply... 

Achatina fulica
Tři maličké, roztomilé šnečky si Martinka vyprosila na entomologické burze v Českých Budějovicích  24.11.2006. Bafutský Fon a jeho dva menší bráškové měřili 2cm, 1,6cm a 1,4 cm. Úspěšně rostou a dnes jsou z nich cca 12ti centimetroví klacci, že by oko francouzského gurmána zajásalo…

Achatina reticulata
Pochází ze zverimexu v Globusu. I ony úspěšně rostou.




Achatina iredalei
Dárek od kamarádky Štěpánky. Během doby, co je máme, se úspěšně množí, takže jsme „zašnečili“ všechny známé a kamarády. Spoustu jsme jich rozdali, něco málo dokonce prodali. Nechcete iredalku?

Achatina immaculata
Zakoupeny v prosinci 2008 ve zverimexu v  Mercury centru.

"Tři sestry" (už jen jedna, dvě chcíply...)

Procambarus fallax - rak mramorový 
Maličkého akvarijního raka si Martina přinesla v srpnu 2007. Úspěšně se nám rozmnožoval (jedná se o hermafroditního živočicha). Po jeho úhynu jsme mladé rozdali a na místo akvária přišlo terárium Pana Kuliočka. V současné době máme jednoho z jeho potomků ve velkém akváriu s rybami.

 

Studené potvory

Ryby
Sledovat život v akváriu je podstatně zábavnější než všechny ty Ordinace, "Vékávéčka", Manuely, Esmeraldy a ostatní fekálie, které jsou televizním divákům předkládány... Pro úplnost - naše menší akvárium má dvěstěčtyřicet litrů, větší třistašedesát. 

Kančík zelenooký - pár s mládˇaty	Péřovec

Křečík Roborovského (Phodopus roborowski)
Můj dárek k narozeninám (leden 2008). Dostala jsem čtyři, postupem času se namnožili a začali prát… Takže se nám spolu s křečky množily i nejrůznější přepravky s pokousanými křečíky. Nakonec mladí putovali do zverimexu a zůstali mi jen dva, kteří žijí v naprosté shodě v metr dlouhém teráriu.

Křečík jeskynní :-)	Sólistka (uhynula 19.3.2009)

Black Sabbath - křečík Campbellův
Blbý jméno(můj návrh Černá Svině neprošel), blbej křeček. Prská a zdrhá. Ovšem je černej a to se hned tak nevidí. Takže nekupto! (Ve zverimexu v Mercury 19.10.2009, uhynula 23.9.2011 ve věku dvou let.)

Hagrid – potkan (jméno dostal po obrovitém dobráckém šafářovi Rubeusovi Hagridovi z Harryho Pottera) (*cca 1.6.2007 - utracen 18.2.2009)

 Hagrida jsem dostala od Snapiny pro změnu na burze v Ládví  9.června 2007. Tehdy mu bylo cca deset dní, byl slepý a vypiplaly jsme ho s dcerou pomocí stříkačky. Dnes je Hagrid pořádná „němkyně“ a miláček Martiny. Chodí s ní občas do školy (kupodivu, učitelky ho tolerují) a je stejně jako všichni potkani inteligentní, milý a přátelský. Jen ten závěs v pokojíčku rozhryzat nemusel…

(Hagrid se dožil dvaceti měsícůl a byl utracen pro nádorové onemocnění).

Hagridův polibek	A Hagridovy Vánoce :-)
"Kde je hvězda?"	Krysařka

Minnie (*září 2007, úhyn 24.8.2009), Apostrof (*12.2.2008, utracena pro celkovou sešlost a dýchací problémy 10.8.2009), Alergie, (*12.2.2008 - +4.5.2010) Ursus (*16.6.2008, úhyn 4.3.2011) a Pat a Mat (*22.3.2008) - myši. Mat (úhyn 22.10.2009 - celková sešlost)
Když Martina přišla v říjnu 2007 s dvojicí myšek, měla jsem ji vyhodit. Protože jsem bohužel chápající matka, myši zůstaly. Jedna z nich, Trixi, časem onemocněla a třebaže jsme za veterináře zaplatili tolik, že bychom za to mohli koupit myší pytel (magoři hadr), k ničemu to nevedlo a manžel ji musel utratit. A Martina na mě vydyndala v Ládví nunu myšáka E.T (prosinec 2007, u nás 5.1.2008). E.T. se stal otcem prvního vrhu, který jsme úspěšně rozdali, až na Alergii s Apostrof (proč se jmenuje tak debilně se zeptejte mojí dcery).  Z dalšího, neplánovaného vrhu (Minnie x E.T.) doma zůstali Pat a Mat (nar. 22.3.2008). Kdo by taky chtěl obyčejné aguti myši? Následoval vrh Apostrof a E.T. - zde se již vyskytli nunu jedinci. Ty se samozřejmě podařilo prodat či darovat (např. Cukříka má moje kamarádka Dita), stejně jako genové samičky a dlouhosrstého Codiaka. Doma zůstal dlouhosrstý aguti Ursus.  Takže suma sumárum šest myší a smradu jako v Cařihradu.

Takhle bydlí naše myší holky...	"Kdo mi to loupe perníček?"
E.T.	E.T. a Pat (nebo Mat?!)
Pat	Ursus

 

Nelli z Dobré vody - genová skinny samička v barvě červená s bílou (*27.2.2009, úhyn na poporodní komplikace 24.2.20011)
Nellinka je naše zakladatelka (snad) chovu skinny a genových skinny morčat. Je pohodová, milá a komunikativní. Byla nakryta krásným samcem Forest Skinnykings a z vrhu jsme si ponechali samička Avadu Kedavru.

Nelli z Dobré Vody	Forrest Skinnykings

Avada Kedavra z Azkabanu - skinny, černá tan (*8.12.2009, úhyn leden 2011)

Juventus z Podlesí - skinny, černý (*13.2.2010, Brilliant Z Podlesí x Vega Coated Od Pikáska)

 S morčaty jsme příliš štěstí neměli a jejich chov jsme po úhynu Nelli a později i obou skinů již nechtěli obnovovat. Morčata uhynula pravděpodobně na nějakou infekci a přes veškerou snahu a veterinární péči se je nepodařilo zachránit.

Morticia  - černobílá kříženka (nar. listopad 2012)

Před Vánoci 2012 přinesla Martinina kamarádka do školy malá morčata, která chtěla po vyučování odnést prodat do Zverimexu. Byla mezi nimi samička s úžasnou  povahou - nesmírně komunikativní, mazlivá a nebojácná. A tak místo do Zverimexu putovala k nám... Jméno dostala  po Morticii Adamsonové - stejně jako ona má výrazně "podmalované" oči. Morticia je nejinteligentnější morče, jaké jsme kdy měli - dokáže si hrát se psy, mazlí se a aktivně vyhledává kontakt.

Pusinka - potkan dumbo, barva černá berkshire (nar. říjen 2010, uhynula 14.8.2012 na mozkovou mrtvici)

Pusinka dělala čest svému jménu - byla jedním z nejlepších mazlíčků, které jsme kdy měli. Doprovázela Martinu do školy, jezdila s námi na výlety a její nečekaná smrt byla pro celou rodinu velmi smutná událost. 

Sheldon a Leonard - potkani dumbo, Leonard aguti, Sheldon béžová varieback ?

Tuto potkaní dvojici si Martina přinesla ze zverimexu v Mercury. Bohužel jsem si nezapsla datrum - někdy na podzim 2012.