Aby dobře vypadali "chodníkoví šampioni" - díl 3.

Výstavní bišonek je neodolatelná sněhobílá kulička jako vytvořená z vaty či bílého obláčku. Tento okouzlující vzhled plyšové hračky je nejčastějším motivem koupě tohoto jinak  po všech stránkách téměř ideálního společenského psa .  Bišonci  jsou milí, veselí psíci s nekomplikovanou a přátelskou povahou.  Zatímco jejich výchovu bez problémů zvládne i začátečník, péče o srst  je pro většinu majitelů kamenem úrazu. To je důvodem, proč se s bišonkem na ulici potkáváme obvykle v zcela odlišné podobě než na výstavě.  Drtivá většina běžných majitelů není ochotna údržbě srsti věnovat patřičný čas, technicky ji nezvládá a z nadýchané vatové kuličky se postupně stává jakási kudrnatá koule plná zacuchanin. Péče o srst bišonka spočívá především v pravidelném a důkladném česání, dokonalém vyfoukání srsti po koupeli a pravidelném stříhání. Není to samo o sobě tak náročné, ale z vlastní zkušenosti střihače vím, že  majitel domácího mazlíčka obvykle dřív či později přistupuje k radikálnímu kroku – přeje si ostříhat bišonka na co nejkratší střih, aby péči o srst minimalizoval. Bišonci jednoznačně patří mezi nejhůře ošetřované a nejvíce zacuchané zákazníky salonů – velmi často nezbývá nic jiného než právě radikální řešení. Při dodržení určitých zásad lze i v tomto případě upravit bišonka alespoň pro oko laika přijatelně, třebaže krátký střih jednoznačně zbavuje psíka typického vzhledu.

Pakliže se pro něj přesto rozhodneme, budeme potřebovat kromě nezbytného kartáče, hřebenu a fénu rovněž strojek a dvě výměnné hlavy – jednu ponechávající srst o délce 1mm a druhou  nejlépe 9 mm. Je-li srst bišonka dramaticky zaknocená, devítimilimetrová hlava ji nedokáže ostříhat a musíme použít hlavu třímilimetrovou. Samozřejmě se neobejdeme bez nůžek s dlouhými nožnicemi, kleštiček na drápky a pinzety či peanu na vytrhávání chlupů ze zvukovodu.

 

Nástroje: 1. pean na vytrhávání chlupů ze zvukovodu  2. kleštičky na drápy 3. levné nůžky s dlouhými nožnicemi (20 cm) 4. kvalitní nůžky s dlouhými nožnicemi (20 cm) - nejsou nezbytné 5. zahnuté nůžky s dlouhými nožnicemi - nejsou nezbytné 6. vyholovací hlava do strojku ( 1 mm) 7. krátké nůžky na začištění strojkem vyholených tlapek - nejsou nezbytné 8. hlava na stříhání těla psa (3 mm, 5 mm nebo 9 mm) 9. strojek

Pomůcky na česání: kvalitní kartáč se zahnutými drátky, hřeben s dlouhými řídkými zuby a hřeben s krátkými hustými zuby Pro kvalitní úpravu bišonka je nezbytný rovněž fén.

V ideálním případě by před stříháním měl stát na stole pes s dokonale vyčesanou a perfektně do rovna nataženou srstí, jak jsem to popisovala v kapitole o koupání a sušení. Vzhledem k tomu, že ke krátkému střihu se u bišonů obvykle přistupuje ve chvíli, kdy je srst hodně zacuchaná nebo dokonce plstnatá, je zbytečné psa trápit rozčesáváním partií, které se stejně odholí. Proto je možné psíka předstříhat strojkem, teprve potom vykoupat a do rovna  vyfoukat a natáhnout pouze srst na hlavě, hrudníku a končetinách, kde zůstane delší. 

Zaknoceného bišonka můžeme předholit a teprve potom vykoupat a vyfénovat	Předholený, následně vykoupaný a do rovna vyfoukaný pes připravený na střih

Jako obvykle začínáme tím, že hlavou o délce 1mm vyholíme břicho do výšky pupku, spodek tlapek, vnitřní strany uší a hřbet nosu. Poté dáme do strojku hlavu o délce 9 mm a ostříháme stehna do „véčka“, celý hřbet a boky do výše loktů (neholíme celý hrudník, vytvořili bychom nevzhlednou bílou jitrnici).  Poté ostříháme strojkem ještě  krk -  zespoda od hrudní kosti po hrdlo, obě  strany a zeshora  až po týlní hrbol. Stejnou hlavou oholíme po srsti i vnější strany uší.

Holení břicha	Oholíme srst mezi polštářky
Sholíme hřbet nosu

Poté nás čeká již jen práce nůžkami. Hlava bišonka se stříhá dokulata, ale u krátkého střihu ji neděláme příliš velkou, pes by vypadal nevyváženě. Zkracujeme srst na lících, na temeni i na bradě a za stálého vyčesávání  odstříháváme po malých částech vyčnívající chlupy, dokud nedosáhneme požadovaného tvaru.  Po skončené práci musí být linie čisté a při česání hřebenem do různých stran nesmí vylézat žádné chlupy, což ostatně platí nejen u hlavy, ale u všech stříhaných partií.

V týle je srst nejkratší	Srst na temeni tvarujeme dokulata
Stříhání vousů	Stříhání brady
Dokončená hlava

Stříhání končetin se do jisté míry podobá stříhání nohou u pudla, jen s tím rozdílem, že bišonkům se neholí prsty, ale srst se kolem tlapky pouze zastříhne dokulata. Dobře vyfoukaná a rozčesaná srst bišona drží dobře tvar, což usnadňuje úpravu. Jako u všech plemen platí, že nakrátko ostříhané nohy zničí celkový dojem z ostříhaného psa.  Musíme brát v potaz, že natažená srst časem zkudrnatí a bude opticky kratší. Dbáme proto, abychom při stříhání (opět za stálého vyčesávání a stavění srsti hřebenem) ponechali na nohách dostatečnou délku. Na koleni, stehně a pod ocasem je srst kratší, směrem k tlapce se prodlužuje, nikdy naopak.

Na koleni ...	... a na stehně je srst nejkratší
Nůžky stavíme kolmo k podložce	Zkrácením srsti pod ocasem zdůrazníme úhlení
Vnitřní stranu zadní nohy můžeme předstříhat takto

Po ostříhání pánevních končetin pokračujeme hrudníkem – vytvoříme plynulý přechod mezi strojkem oholeným bokem a delším hrudníkem, který díky ručnímu ostříhání působí hlubším dojmem.  

Ručním ostříháním dosáhneme hlubšího hrudníku
Vytvoříme přechod mezi hrudníkem a oholeným bokem

Hrudní končetiny sestříháme do sloupků, jejich délka musí souhlasit s délkou srsti na končetinách pánevních. Nůžky vždy stavíme kolmo k podložce (platí při stříhání zadních i předních nohou).  Nůžkami dostříháme rovněž srst na prsou.

Přední končetiny tvarujeme do sloupečků
Sestříháme srst na prsou	Přiměřeně zkrátíme srst na ocase

Nyní zbývá již jen ocásek – zčešeme srst směrem dolů a ocas zkrátíme tak, aby srst byla jen o něco málo delší než srst na nohách. Hrubou a často dělanou chybou amatérských střihačů je vytvoření obludně velké hlavy a ponechání dlouhého ocasu za současného extrémního zkrácení srsti na nohou a oholení celého těla včetně hrudníku.  Velká hlava a dlouhá srst na ocase jsou výsadou výstavního střihu bišonka – u oholeného psa vypadá obojí velmi neesteticky.

Na závěr neopomeneme ostříhat drápky a vytrhat uši ze zevního zvukovodu.

Bišonek  v krátkém střihu	Bišonek upravený pouze nůžkami do delšího, nevýstavního střihu

Zlatou střední cestou lze nazvat ostříhání bišonka nůžkami na líbivý domácí sestřih, který je kratší než střih výstavní. Provedení je ovšem náročnější, vyžaduje zkušenějšího střihače a navíc ho většina majitelů  odmítá – nezbaví se tím nutnosti pravidelného česání a střih rychle zarůstá, takže musí navštěvovat salon častěji.