Plemeno shih-tzu si navzdory všem módním vlnám udržuje stále pozici oblíbeného společenského psa. Není divu – „šicky“ jsou po všech stránkách nenáročné, nepotřebují mnoho pohybu, ale zároveň běžnou pohybovou aktivitu zvládají, nebývají hyperaktivní, uštěkané a neničí interiér bytu. Nepotřebují ani zlomek duševní a fyzické aktivity jakou vyžaduje pudl, mívají mnohem vyrovnanější povahu než jorkšírští teriéři a dá se říct, že zejména ve své „holčičí“ podobě je shih- tzu dokonalým společníkem pro starší majitele nebo zaměstnané lidi.
Běžní majitelé, kteří se nehodlají účastnit výstav, téměř bez výjimky plemeno stříhají. Důvodem je nejen poměrně náročná péče o srst, ale především nepraktičnost dlouhých chlupů – zachytávají nečistoty, městský prach, větvičky a bodláky. Stejně jako u jorkšírských teriérů psí kluci znečištˇují srst močí.
Shih-tzu lze ostříhat do celkem líbivých střihů, i když samozřejmě ortodoxní milovníci plemene úpravu střihem odmítají. Pro nevýstavní psy a jejich majitele je to ovšem cesta k pohodlnému životu.
V podstatě existuje několik možností úpravy – tou nejjednodušší ze strany střihače je pouhé zastříhávání dlouhé srsti tak, aby ji pes „necoural“ po zemi. Zachováme tak pro plemeno typický vzhled, ale musíme počítat s tím, že péče o dlouhou srst nám zabere určitý čas a případné zanedbání česání se nám vymstí vytvořením knotů, cucků a později i plsti. Tuto první variantu volí mizivé procento majitelů.
Další
možností je střih
„na medvídka“ – tehdy se pes
ostříhá
nůžkami do delšího,
líbivého střihu.
Délka srsti na těle kolísá cca mezi
2-3
cm, nejkratší je ve slabinách a na
hřbetě,
nejdelší na bocích.
Úspěšné
vytvoření
„medvídka“ má
ovšem tři
podmínky – tou první je
zručný střihač,
druhou pes se
skutečně kvalitní hustou srstí na těle
i na nohách a v neposlední řadě
třetí podmínkou je
dokonalá příprava psa na střih. Ta
spočívá
v perfektním natažení dokonale
vyčesané srsti pomocí kartáče a
fénu a v
jejím postavení (tak jak bylo popsáno
v kapitole o koupání a
sušení). Bez
posledních dvou předpokladů je
vytvoření precizního„medvídka“
nad síly bytˇi
zkušeného střihače.
Vlnitou, polehlou a
zaknocenou srst tvarovat nůžkami nelze – padá a
nedrží tvar.
![]() |
![]() |
Střih na "medvídka" vyžaduje zručnost a perfektně připraveného psa | |
![]() |
Vzhledem k tomu, že majitelé domácích mazlíčků se obvykle vyznačují velkou neochotou trávit čas s hřebenem, kartáčem a fénem, vládne šickám sportovní střih vytvořený strojkem. Jeho provedení je jednoduché a péče o srst takto upraveného psa minimální. Přesto ani tento střih není bez záludností, jak vidíme na psech upravených podomácku či v některých nepříliš dobrých salonech.
Budeme potřebovat strojek s výměnnými hlavami (1mm a 3mm, případně 5 nebo 9 mm – podle toho, jak dlouhou si přejeme zachovat srst). Dalším nezbytným nástrojem jsou kromě hřebenu a kartáče nůžky, kleště na drápy a pean na trhání chlupů ze zvukovodu. Bez fénu se také neobejdeme, chceme-li, aby pes vypadal po ostříhání pěkně.
![]() |
![]() |
Pomůcky na česání: kvalitní kartáč se zahnutými drátky, hřeben s dlouhými řídkými zuby a hřeben s krátkými hustými zuby | Nástroje: 1. pean na vytrhávání chlupů ze zvukovodu 2. kleštičky na drápy 3. levné nůžky s dlouhými nožnicemi (20 cm) 4. kvalitní nůžky s dlouhými nožnicemi (20 cm) - nejsou nezbytné 5. zahnuté nůžky s dlouhými nožnicemi - nejsou nezbytné 6. vyholovací hlava do strojku ( 1 mm) 7. krátké nůžky na začištění strojkem vyholených tlapek - nejsou nezbytné 8. hlava na stříhání těla psa (9 mm) 9. strojek |
Jako vždy je výchozím bodem čerstvě vykoupaný pes se srstí dokonale vyčesanou (což ověříme hustým hřebenem) a vyfoukanou do rovna. Vyfoukat stačí pouze hlavu, nohy, ocas a záclonku na břiše (pakliže ji ponecháme). Srst za stálého foukání kartáčovaného místa stavíme a natahujeme. Pakliže tuto proceduru vynecháme, srst necháme volně uschnout nebo ji fénujeme bez současného kartáčování, bude zplihlá, což výrazně ovlivní výsledek po ostříhání.
![]() |
Před stříháním musí být pes vyfoukán do rovna a dokonale vyčesán |
Strojkem s hlavou o délce 1mm vyholíme na na zadních stojícím psovi břicho do výše pupku, dále spodní strany tlapek, hřbet „pidinosu“ a vnitřní i vnější strany uší. Někteří majitelé trvají na dlouhé srsti na uších – lze ji samozřejmě zachovat, ale u krátkých střihů dlouhé ucho ruší a hlava již nemá takový „šmrnc“.
![]() |
![]() |
Oholíme břicho do výšky pupku | Oholíme rovněž srst mezi polštářky |
![]() |
![]() |
Strojkem oholíme hřbet nosu... | .... a vnitřní i vnější strany uší |
Následně vložíme
do
strojku hlavu, která ponechává
delší
srst (u zvířat s hustou srstí můžeme
směle použít 3mm, v zimě a u psů s
řídším
osrstěním 5mm nebo 9 mm) a vyholíme po srsti
kořen ocasu
(cca 2cm), prostor pod ocasem
(cca opět2 cm), proti srsti stehna do
„véčka“
a celý hřbet, boky a krk až po
týlní hrbol. Chceme-li ponechat
záclonku
na břiše, vedeme hranu holení směrem
k lokti a na hrudi vytvoříme
obrácené
„V“. Pokud záclonku
z nějakého důvodu ponechat nechceme,
sholíme celé
břicho zvířete, hrudník i podpaží.
V podpaží je třeba postupovat velmi
opatrně, zejména je –li zde srst
zaknocená – hrozí
rozříznutí kožní řasy.
![]() |
![]() |
Hrana holení, ponecháváme-li "záclonku" na břiše | Pakliže záclonku nechceme, zholíme celý hrudník |
![]() |
|
Závěs na prsou tvoří obrácené "V" |
Úprava hlavy je opět nejsložitější a skýtá dvě možnosti. Budˇstrojkem odholíme jen prostor pod ušima a hlavu tvarujeme dokulata nebo sholíme srst až ke koutku oka a pak vytvoříme vylehčenou hlavu s vousky. Kterou variantu zvolíme je na nás, každému psovi sluší něco jiného. Obecně lze říci, že pokud volíme opravdu krátký střih, i hlavu uděláme sportovnější.
V prvním případě stříháme přes hřeben nejen hlavu zeshora, ale i její strany, které navazují na ostříhanou srst na hlavě. V týle jsou chlupy nejkratší, směrem dopředu délka roste, nad očima necháme krátký převis. Hřebenem zdviháme jednotlivé prameny a odstříháváme přesahující chlupy. Neumíme-li stříhat přes hřeben, můžeme temeno hlavy zkrátit přes prsty. Přes prsty zkrátíme rovněž srst na bradě. Opět stále češeme do různých stran, odstříháváme vylézající chlupy a dbáme na to, aby hlava měla pěkný kulatý a souměrný tvar.
Stříháme-li hlavu nakrátko, opět stříháme přes hřeben či prsty temeno a pak vytvarujeme vousky do tvaru bochánků. Bradu stříháme přes prsty.
![]() |
![]() |
Stříhání temene přes hřeben | Stříhání temene přes prsty |
![]() |
![]() |
Stříhání lící přes hřeben | |
![]() |
![]() |
Bradu stříháme do obloučku | Hotová hlava stříhaná dokulata |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Hlava stříhaná více nakrátko... | ....strojkem holíme až ke koutku oka |
Nyní nás čekají zadní končetiny – na koleni a pod ocasem srst zkrátíme, směrem k tlapce ji ponecháme delší, tlapku obstříhneme dokulata. Srst stavíme hřebenem a nůžkami v poloze kolmo k podložce sestříháváme. Vnitřní stranu zadní nohy můžeme sestříhat tak, že končetinu uchopíme a natáhneme směrem k sobě.
![]() |
![]() |
Na koleni je srst nejkratší | Krátká srst je i na stehně |
![]() |
|
Vnitřní stranu můžeme sestříhat takto |
Ponecháváme-li „záclonku“ na břiše, zčešeme ji a upravíme tak, že ve slabině je nejkratší, směrem ke hrudníku se prodlužuje. Závěs na hrudníku sestříhneme přes hřeben do stejné délky, jakou má záclonka.
Přední končetiny tvarujeme
do válečků, budˇna stojícím psovi
nebo si nohu zvedneme a natáhneme dopředu. Opět
obstříhneme dokulata tlapky a
samozřejmě klademe důraz na to, aby srst na předních i
zadních nohou neměla
rozdílnou délku.
![]() |
![]() |
Přední nohy tvarujeme do sloupečků | Nůžky stavíme vždy kolmo k podložce |
Srst na ocase zčešeme směrem dolů a zastříhneme do „vlajky“. Nenecháváme ji zbytečně dlouhou, krátce ostříhaný pes s veverčím ocasem rozhodně nevypadá dobře.
![]() |
![]() |
Ocas zčešeme... | ...a zastříhneme do vlajky |
K péči o srst
patří nerozlučně rovněž
„manikúra“
(nezapomeneme na pátý prst na
přední noze) a
udržování zvukovodu bez chlupů – ty
vytrháme pomocí peanu či pinzety.
![]() |
![]() |
Shih-tzu v krátkém, sportovním střihu bez ponechané "záclonky" |