Trpasličí aprikot fena
CRISTINE AUREA LADY MARGARET
"Cristy"
narozena: 2.7.2000, zemřela na mozkovou mrtvici 2.7.2004
otec: Interšampion Zyprian aus dem
Schneckenhaus
matka: Eolionn Golden Sakké
chovatel: Jitka Birková
majitel: Ing. Irena Lukešová, Otakarova 51, 370 01 České Budějovice,
tel. +420 38 7423440
Šampion České republiky
Junior šampion České republiky
Šampion KCHP
Junior šampion KCHP
Junior šampion REC
Klubový vítěz
zkouška ZOP
luxace pately 0/0
Uchovněna 2.3.2002, odchovala vrh D a E
No nazdárek!!
Kdo jste? Jak voníte? Co to máte v tašce? A v ruce? Párek v rohlíku?
Dáte mi kousek? Nebo celej? Ne? No to jste měli říct dřív, nebo si to
dát
vejš. No no, já nevěděla, že jste tak cimprlich. Tak už se
nezlobte.
Rohlík jsem vám vyplivla, koukněte. Nemám na vás skákat? Už jste stejně
špinaví, to je jenom bahno, to se vypere. Vy jste nějací
votravní.
Vy si chcete povídat? Jéje to já ráda. To
já skoro nemám příležitost,
to panička furt "Cristy, proboha, drž už hubu", jeden se nemá
komu
svěřit.
Kámoškám ve smečce? Prosim vás!
Žádný nemám. Stará gaučová fosilie,
to
není nic pro mně. A Adriana? Vždyť jste jí poznali.
Popravdě řečeno se
se mnou vůbec nebaví. Nejsem toho hodna.A ani mi to
nevadí. Adriana
totiž
snad ani nejni pes. Hotová svatá.
Tak třeba: Nepije z louží: Já z louží piju, poněvadž to
zajímavějc
chutná a smrdí než voda z vodovodu a navíc na mě panička vždycky zařve,
a to já se pak jako leknu a tou louží proběhnu a pak se jdu omluvit a
proběhnu
jí zpátky a cestou si ještě loknu. Zvířený to chutná ještě
interesantnějc, zkuste to někdy.
Nečurá na koberec: Já teda taky ne často. Myslela jsem, že se na to
nepřijde, ale ono se na to zatim přišlo dycky a dycky i na to, kdo to
udělal.
To pak nejni žádná sranda, ani napětí, to uznejte.
Nezahrabává si piškoty do postele, ani tam nenosí a nerozkousává
klacky.
Nekrade. Já šlohnu co vidim, i to, o co nestojim, ryze ze sportu.
Nic neničí: Já teda jo, když jsme samy doma, samozřejmě. Nejsem padlá
na hlavu. Co já už toho zničila! To byste koukali! Když nás nechají
samotný
doma, tak přeci nebudu zbůhdarma ležet a čumět do blba, ale najdu si
nějakou
zábavu, ne? Zatím největší sranda byla, když jsem pánovi do postele
donesla
kytku i s květináčem. Chtěla jsem se kouknout, co je v tý hlíně. Byly
tam
takový provázky, prej kořeny.
Ignoruje koš na odpadky! Fakt, taky to nemůžete pochopit, co? A co
se v něm kolikrát najde! To tuhle... Dobře, to sem nepatří. Chcete
vědět
něco o mně. To vám Adriana nic neřekla? Řekla, aha. Tak už asi víte.
Nevychovanej,
užvaněnej a drzej zrzavej spratek, kterej nemá úctu ke starším a
váženým,
co mají před jménem titul šampion, fůru pohárů, diplomy na zdi,
půlmetrový
chlupy na hlavě a umějí přelízt kladinu, co? Jako bych jí slyšela, naší
hvězdu. To je jasný, že se nesnášíme, bodejť by taky jo.
Já přišla do týhle smečky jako roční. Z jedný smečky do druhý, abyste
rozuměli. V té předešlé nás bylo ještě víc.
Patřím Martině a dobře si spolu rozumíme. Máme se fakt rády a už jsme
spolu několikrát vyhrály na výstavě Junior handling. Výstavy
miluju.
To je paráda! Tolik lidí a psů, nestačim kolikrát ani všechny vočuchat
a poskákat. A v kruhu je to taky fajn, jen by se nemuselo stát v
postoji.
Ale to já se zase ovládám, to byste koukali! Stojím jako socha, až na
ten
ocas, tím já prostě vrtět musim, nemůžu si pomoct, to samo. A musím se
pochlubit, že už jsem Šampion ČR, Junior šampion ČR, Junior
šampion Klubu chovatelů pudlů a Junior šampion REC.
Na cvičák chodím taky, zatím mám složenou akorát ZOPku, ale není všem
dnům konec, že jo...