Sehnat střední stříbrnou fenu, která by odpovídala mému vkusu byl nadlidský úkol... Čtyři roky po smrti Adri (Argent Adrienne Cassiepia), mého "životního" psa, jsem to skoro vzdala. Feny jsou zadané hned po narození, není šance, že by někde zůstávaly do osmi týdnů a zájemce by si mohl vybrat. A zamlouvat si novorozené štěně, blokovat ho chovateli a v době odběru zjistit, že se mi vlastně vůbec nelíbí - to byla moje noční můra. Nakonec jsem to riskla - vsadila jsem na otce, který splňoval moje požadavky (stejná taktika mi sice nevyšla u Santhose, ale proč to nezkusit ještě jednou :-)) - a zamluvila si dva dny po narození vrhu  poslední volnou fenu. Paní chovatelka mi vyšla vstříc a nechala fenečku zapsat do PP pod mnou vybraným jménem. S pocitem "pánubohu poručeno", jsem čekala, co z malé "elfky" vyroste. No a mám ji doma - malou vzhledovou reinkarnaci své milované Adri :-) - v něco takového jsem si vůbec netroufala doufat...